Požádal jsem kolegu z odboru životního prostředí, aby zpracoval shrnutí o havranech. Kdy přilétají, čím se živí, kde se vyskytují a jak se dostali až do Tábora:

Havran polní (Corvus frugilegus) je pěvec z čeledi krkavcovitých, rozpětí křídel 81-94 cm, hmotnost 200 - 625 g. Hlavním odlišovacím znakem od ostatních krkavcovitých je holý kořen zobáku. Složení potravy se v průběhu roku mění, v rostlinné složce převažuje obilí, v živočišné hmyz a drobní obratlovci. Hnízdní doba je březen – červen. Na hnízdiště přilétá na přelomu února a března a začíná opravovat stará hnízda nebo stavět nová, preferuje listnaté stromy, dokáže však úspěšně zahnízdit i na modřínu, borovici či smrku.

Snášet vejce začíná okolo poloviny března (3 - 5 vajec), inkubační doba je 17 – 20 dní. Vylíhlá mláďata zpočátku krmí jen otec, matka je asi týden zahřívá. Pak již krmí oba rodiče až do vzletnosti mláďat, které dosahují po cca 30 dnech. V červnu havrani kolonie opouští, rozptylují se po krajině a jako nocoviště využívají především porosty na okraji města. Mladí ptáci tvoří páry již v květnu následujícího roku, zahnízdí ale až ve 3. roce života. Naše populace jsou tažné, odlétají v průběhu září a října na zimoviště do střední a jižní Francie.

Havrani v Čechách

Havran polní je rozšířen v Evropě a Asii, velké evropské hnízdní populace jsou v Polsku (300 – 500 tis. párů), Německu (54 -64 tis. párů), Slovensku (9,5 – 16,5 tis. párů), Švýcarsku (cca 6,5 tis. párů). Aktuální odhad hnízdní populace v ČR se pohybuje v rozmezí 2 600 – 3600 párů, výskyt je soustředěn především do východních a jižních Čech, přičemž na východě populace v posledních letech pravděpodobně spíše stagnuje či klesá a na jihu mírně narůstá. Největší doložená kolonie v ČR ve Veltrusech čítala v polovině 19. století asi 4500 hnízd.

V současné době patří mezi města s početnou populací havrana Litoměřice (140 hnízd), Lovosice (260 hnízd), Pardubice (250 hnízd), Chrudim (800 hnízd), České Budějovice (400 hnízd), dále Plzeň, Praha, Toužim, Sezimovo Ústí, Veselí nad Lužnicí. Havran je velmi společenský druh se silnou vazbou na hnízdiště, některé kolonie přetrvávají v tradičních lokalitách mnohdy desítky až stovky let, někdy však kolonie zanikají bez zjevné příčiny (například veltruská kolonie zanikla postupně kolem roku 2010 po téměř 200 let existence).

Havran polní je zařazen v Červeném seznamu ČR jako zranitelný druh a v České republice je chráněn na základě směrnice Evropského parlamentu a rady „o ochraně volně žijících ptáků“ implementované do zákona o ochraně přírody a krajiny.
Nejstarší údaje o výskytu havrana v jižních Čechách pocházejí z 19. století a zmiňují početné kolonie (stovky párů) na Českobudějovicku, Vodňansku a Písecku. Do 50. let 20. století byli havrani téměř vyhubeni a během prvního mapování hnízdního rozšíření ptáků (1973 – 77) byla populace na území Jihočeského kraje odhadnuta na pouhých 25 párů.

Havrani v Táboře

Historie současného hnízdění v Táboře začala v roce 2001, kdy se objevilo prvních 5 hnízd v lokalitě u Černých mostů a v Husově parku, pravděpodobně v souvislosti se zánikem kolonie ve Veselí nad Lužnicí. Poté, co byly stromy s hnízdy u Černých mostů v souvislosti se stavbou IV. železničního koridoru pokáceny, kolonie v Husově parku se rozšířila.

V rámci bezpečnostního řezu dřevin v roce 2004 byla část hnízd v Husově parku odstraněna (v roce 2005 zde bylo evidováno 20 hnízd), čímž došlo k rozdělení kolonie. Část ptáků měla tendenci zahnízdit v Botanické zahradě, odkud se po 2 letech přesunuli na Pražské sídliště. Zde havran začal využívat ke hnízdění nejprve topoly v Buzulucké a Zborovské ulici. V roce 2015 bylo ve Zborovské ulici asi 45 hnízd převážně na mladých javorech a břízách, v Buzulucké ulici cca 15 hnízd na břízách a topolech a 10 hnízd na ořešáku před Miléniem. Další kolonie (20 hnízd) se objevila v areálu nemocnice.

V současné době je ve věci hnízdění havranů v Táboře ze strany města uplatňována strategie spočívající jednak ve zvýšené údržbě ploch a mobiliáře v kritických lokalitách v době hnízdění (start zvýšené údržby cca v polovině března, frekvence zpočátku 14 denní, v období vrcholu hnízdění a vyvádění mláďat týdenní, v Husově Parku demontáž 10 laviček) a dále především v omezování rozšiřování a vzniku nových kolonií (ve stávajícím legislativním rámci).

Hlavním opatřením je odstraňování hnízd v době mimo hnízdní období v lokalitách mimo stabilizované kolonie, případně na jejich perifériích. Způsob a rozsah provádění vychází z odborných stanovisek České společnosti ornitologické, Ministerstva životního prostředí, konzultací s experty a zkušeností z jiných měst. Opatření je založeno na odborné hypotéze, podle níž starší jedinci ve stabilizované kolonii udržují její hustotu a do jisté míry i velikost v určitých mezích.

Podle zkušeností z jiných měst i zkušeností vlastních znamená razantní zásah do takové kolonie téměř vždy její rozptýlení a vede ke vzniku nových hnízdních možností pro mladé páry a tedy ke zvýšení počtu hnízd. Mimo tato opatření pokračuje město Tábor a odbor životního prostředí ve snaze nalézt další způsoby řešení situace, prověřovány byly možnosti plašení pomocí sokolnicky cvičených dravců, způsob ošetřování dřevin, proběhlo testování elektronického plašiče (vše s negativním výsledkem). Intenzivně sledujeme situaci v dalších městech a vědecké poznání v této oblasti. Na konci května 2019 proběhlo odborné měření hluku způsobovaného havrany v ulicích Zborovská a Buzulucká.

Je mi líto, interpretaci výsledků ještě nemáme. Jsem s Národní referenční laboratoří neustále v kontaktu, dostal jsem slib, že nejpozději do konce měsíce budeme kompletní dokumentaci mít, je to větší oříšek, než čekali. Další postup závisí na výsledcích. Možná např. získáme návod k tvarování kolonie s ohledem na hlukovou zátěž jednotlivých lokalit. Předpokládám, že budu kontaktovat Krajský úřad a MŽP s dotazem, zda je naplněn důvod pro odchylný postup.